Moje první plavba do Karibiku na lodi MSC Seaside
Více než půl roku plánování a čekání. Výsledkem bylo pět exotických destinací, nekonečné bílé pláže, dechberoucí západy slunce a nezapomenutelné zážitky.
Na svou první plavbu jsem vyrazila z Miami. S dlouhými lety přes oceán jsem neměla doposud zkušenosti a tak bylo nezbytné nepodcenit přípravu. Klapky na oči, špunty do uší nebo alespoň pohodlná sluchátka byly základ, jelikož tmě jsme zdárně utíkali celých 11 hodin. Dále vhodné čtivo, pašmína na zahřátí, krém na ruce a balzám na rty, pohodlné papuče. To doporučuji všem začínajícím cestovatelkám. Konec konců, teplé svršky rozhodně nebyly jen pomocníky do letadla. V Miami a USA obecně je velmi populární klimatizace, což by nebylo vůbec zlé, kdyby nebyla nastavena konstatně asi tak na 15 stupňů. Rozdíly teplot mezi venkem a vnitřními prostory v obchodech i veřejné dopravě jsou pak třeba 20 stupňů, tedy nic příjemného.
Miami den 1. - 4.
My jsme využili atraktivní lokality výchozího místa a v Miami prožili krásné čtyři dny. Prošli jsme Downtown a ztráceli se v džungli ze skla, betonu a oceli. Všudypřítomná zeleň, vrostlé palmy a precizně udržované travnaté plochy však poskytují dostatek stínu pro odpočinek. Vždy najdete čisté lavičky, co pár bloků je park nebo odpočinková promenáda. Výborným pomocníkem při toulkách centrem je Metromoover – jakási nadzemka, vagónky bez řidiče, které bez přestání pendlují mezi zastávkami, objíždí několik okruhů podobně jako naše metro jsou barevně rozděleny a orientace je velmi snadná a intuitivní. Bonusem je, že jezdí zdarma stejně jako Miami Trolley, který jsme ale moc nevyužili. Za návštěvu stojí také slavné Wynwood Walls, bývalý areál skaldišť, který se pomalu proměňuje ve čtvrť umělců a kreativců. Najdete zde graffiti, street art, designové obchody s oblečením i bytovými doplňky a stylové kavárny a restaurace.
Miami Beach je kapitola sama pro sebe. Jestli v Miami dýchá velkoměsto, ruch, život ve dne i v noci, pak Miami Beach je oáza a dovolenkový ráj, od kterého vás dělí asi deset minut jízdy. Samozřejmě jsme hned zamířili na hlavní promenádu, která přímo sousedí s opravdu nekonečnou širokou pláží. Ulice je lemovaná hotely a restauracemi ve stylu Art Deco. Což si asi lépe představíte jako éru Pomády a dobu, kdy se věřilo, že do dvaceti let budeme bydlet na Měsíci, prohánět se v létajících autech a tkaničky na botách se nám budou samy zavazovat. Dá se zde poměrně dobře najíst a napít a jelikož Amerika je veliká a vždy měla velké plány i jídlo a pití je zde opravdu veliké. Třeba jako tenhle drink.
Den D: Vítejte na palubě!
Do přístavu jsme se dostali snadno s Uberem. Podle instrukcí z lodního lístku jsme věděli kam jít, jak přichystat zavazadla a co je nepřípustné na loď si brát. Chvilková fronta, kontrola jedna, kontrola druhá, informace. Lodní společnost i zaměstanci přístavu vědí, co dělat a nahání turisty jednoduše koridorem, vše je poměrně jasné a dobře připravené. V pravou chvíli pak začne nástup na loď podle přidělených čísel a ani se nenadějete projdete tunelem a je to tu. Jsem na palubě.
Orientace na lodi, zejména uvnitř, může být zezačátku obtížná. Dobré je se vždy přesvědčit, kde je příď a záď a jestli je vaše kajuta sudá nebo lichá. Za chvíli si najdete záchytné body, divadlo, casino, čokoládový bar, suvenýry, to vám pomůže v patrech, kde nejsou třeba ani okna. Život na lodi by byl na článek sám o sobě, celkově shrnuto se ale nemusíte rozhodně bát stísněného pocitu, lodě jsou skutečně obří, velmi luxusně vybavené, neustále se zde uklízí a leští. Kdykoliv můžete na vnější paluby a ochozy, které skýtají výhledy na širý oceán a ten se jen tak neokouká. Život na lodi nabízí nepřeberné možnosti zábavy a vyžití. Organizované akce jako třeba lekce tance, cvičení, nejrůznější soutěže a tvoření pro děti i dospělé, bingo, různé tomboly a lotta. Příznivci spíše individuální zábavy využijí aqapark s tobogány, výřivky, posilovnu, bazény s mořskou vodou a nejrůznější zákoutí s lehátky. To vše doplňuje dobré jídlo, kterého je vždy velký výběr a skvělé servírované večeře.
První zastávka San Juan, Portoriko
Do San Juan jsme dorazili až pozdě odpoledne, podnikli jsme tedy večerní procházku hlavními ulicemi podél nejrůznějších obchůdků a barů. Čím jsme zacházeli hlouběji do nitra města, tím byly bary svéráznější a autentičtější. Prohlédli jsme si historické hradby a opevnění, které v dobách pirátů chránily město. Nakonec jsme zašli do obchodu „se smíšeným zbožím“ objevit místní pochutiny, kávu a samozřejmě kosmetiku:)
St. Thommas a Coki Beach
Další zastávkou byl již jeden z Panenských ostrovů. Zde poprvé na nás dýchla skutečně karibská nálada. Všichni včetně řidičů, prodavačů, obsluhy za barem ztělesňovali filosofii Hakuna Matata. V rytmu regeae jsme se vydali na trochu vzdálenější pláž, kam nemířily žádné organizované lodní exkurze. Coki je roztomilá malá pláž v zátoce s vysokými skalisky, kde se vyhřívají obrovští leguáni/ agamy a na protější straně láká expozice mořského světa, aqárium, zkrátka trocha poznání. Moře je klidné a tak vybízí ke šnorchlování. Ikdyž život zde není nikterak rozmanitý a barevný, pozorovali jsme kraby, korály i různé druhy opuštěných ulit a mušliček. Taxikem opět do přístavu, projít centrum s již známou plejádou suvenýrů a diamantů a loď nás opět všechny přivítala na palubě. Ostrov celkově působí velmi domorodě a divoce. Po loňském hurikánu ještě místy poničený.
St. Marteen s letadly nad hlavou
Ostrov St. Marteen je známý mimo jiné pro své letiště. Přistát zde je velmi obtížné, jelikož je tu velmi krátká přistávací dráha. Ostrov je navíc velmi hornatý a členitý, letadla startují proti strmému svahu a přistávají nad legendární Maho Beach, takřka na dosah ruky. My jsme po pár přistáních a odletech vyrazili ještě o kousek dál po pobřeží na Mullet Bay. Tato pláž stála za těch pár kroků navíc. Odměnou nám byly úžasné vlny kterými bychom se rádi nechali unášet déle, ale plán plavby byl jasný. Čekal nás den na moři, dlouhá cesta na naši poslední zastávku a my museli zpět do přístavu. Město celkově bylo velmi čisté a upravené, stopy hurikánu byly patrné v tom dobrém smyslu slova. Vše bylo nové a opravené.
Bahamy, Nassau, Balmoral Island
Pro tento den jsme zvolili placenou exkurzi z lodě. V blízkosti přístavu se nachází pouze jedna veřejná pláž, která sice není špatná, ale my chtěli zkrátka „užívat si na Bahamách“ a tak na nás po vystoupení čekalo další plavidlo. Po asi půl hodině plavby jsme dorazili na kouzelný ostrůvek s delfíny, rejnoky, krásným barem a běloskvoucí pláží s lehátky a slunečníky, kterých byl dostatek pro všechny hosty. Balmoral Island je ztělesněním toho, co člověk může chtít od půldne na Bahamách. Svěží barevné drinky a regeae, žádné davy ani fronty. Při zpáteční cestě bylo ještě dostatek času prohlédnout si obrovské tržnice, které nebraly konce ani do výšky, ani do dálky. Pestrobarevné stánky nabízí ledacos, všechny prodejkyně se mohou přetrhnout, aby vám ukázaly právě jejich stánek. Kamenné obchody pak mají kromě klasické a opakující se nabídky suvenýrů, oděvů a doplňků také nabídku karibské kávy a jakýchsi buchet v plechovce. My jsme zakoupili kávu, magnet do sbírky a vyrazili k lodi. Dnešní vyplutí bylo naše poslední, bylo potřeba sbalit a přichystat se na vylodění.
Znovu na loď?
Prý se říká, kdo byl jednou na lodi, už nechce jinak. No, pro člověka, kterému je zle i na dětské houpačce to na lodi nebude bez obtíží. Pokud loď vypluje dál na oceán a přidá-li se divočejší počasí, může být těch pár hodin pro jednoho krušných. Nejedná se ale o žádnou divočinu a zbytek překrásných dní, slunce západů a východů vám to bohatě vynahradí. Pro mě bude tahle plavba navždy nezapomenutelná hned z několika důvodů a doufám, že nebyla poslední.
Napsala Vendula Filipovská