Co vás čeká na plavbě s Hurtigruten na Antarktidu

Bílý kontinent ještě nikdy nebyl dostupnější a s plavbami na palubách lodí Hurtigruten se dříve jen sen může rychle stát realitou. Dech beroucí scenérie nejvyššího, nejsuššího a nechladnějšího světadílu, fascinující druhy, které se dokázaly přizpůsobit nehostinným podmínkám, a možnost vydat se ve stopách slavných polárních výprav, to je Antarktida.

Každodenní zastávky a možnost stanout na ledovém kontinentu, ale také plavba samotná podél scénického pobřeží nabízí nespočet příležitostí k pozorování hned několika druhů tučňáků, tuleňů, ale také majestátních velryb, kterým se v chladném moři bohatém na kril skvěle daří.

Při výpravách na Antarktidu míří lodě Hurtigruten na jedno z civilizací nejméně dotčených míst planety s křehkým ekosystémem, který je třeba za každou cenu chránit. Kromě toho, že plují na lodích jedné z nejekologičtějších flotil světa, mohou se cestující s Hurtigruten těšit na bohatý program přednášek a programů v podání těch největších odborníků, jež jim pomohou chránit unikátní prostředí Bílého kontinentu a zanechat na něm jen minimální stopy. 

Lodě Hurtigruten směřující na Antarktidu vyplouvají z argentinské Ushuaie, nejjižnějšího města planety, a to od konce jara (první plavba vyráží většinou na konci října) do závěru léta (březen), kdy je počasí nejpřívětivější, moře je do značné míry bez ledu a teplota se často pohybuje jen kolem nuly. Než poprvé stanou na ledové mase, čekají cestující celé 2 dny na palubě – překonat je totiž nejprve třeba Drakeův průliv, masu vody propojující jihozápadní část Atlantského a jihovýchodní část Tichého oceánu a zasahující až do oceánu Jižního. Nejkratší možná spojnice Antarktidy s nejbližší pevninou je bezmála tisíc kilometrů široká a ve svém nejhlubším místě až 4 800 metrů hluboká a plavba po ní je zážitkem sama o sobě.

První zastávkou je souostroví Jižní Shetlandy a aktivní vulkanický ostrov Deception Island: v jeho přirozeném přístavu sídlily velrybářská stanice, známá jako Hektor, a britská základna, jejichž pozůstatky je možné prohlédnout si tady ještě dnes. Ostrůvek Half Moon Island je ukázkou překrásné antarktické scenérie, kterou ocení nejen fotografové, a domovem početné kolonie zvědavých tučňáků oslích. Ty (a také tučňáky kroužkové) je možné obdivovat i v další z oblíbených zastávek, na ostrově Cuverville či u Hnědého útesu (Brown Bluff), 745 vysokého vulkanického srázu s pláží, oblíbenou také tuleni a řadou druhů mořských ptáků.

Tato místa jsou už ale součástí takzvaného Antarktického poloostrova, nejsevernějšího cípu antarktické pevniny, známého také jako O´Higginsova země nebo Tierra de San Martin. 1 300 kilometrů dlouhý pás Bílého kontinentu, proťatý ve své půlce jižním polárním kruhem, je místem, kde hosté lodí Hurtigruten stráví následujících několik dní: zastaví v Paradise Harbour i Wilhelminině zátoce s okouzlující scenérií a hejny keporkaků, která se tady zdržují zejména v prosinci. Oblíbeným místem pro pozorování velryb je také ostrov Petermann s ledovými krami všech tvarů a velikostí a nádhernými výhledy na Antarktický poloostrov. 11 kilometrů dlouhý a 1,6 kilometru široký průliv Lemaire nabízí dalších z úchvatných scenérií a je jedním z nejkrásnějších na Antarktidě vůbec.

V Port Lockroy na ostrově Goudier byla v roce 1941 vystavěna britská základna, jež dnes hostí muzeum, kde zájemci mohou nahlédnout do života na antarktické stanici v polovině minulého století. Z malé poštovní stanice je odsud dokonce možné poslat pohled s naprosto unikátní známkou.

Na cestující na plavbách na Antarktidu čeká celá řada aktivit – od obdivování majestátních ledovců a masivních ledových ker přes pěší výlety na pevnině a výstupy na některé z nižších vrcholků až po vyjížďky na kajaku.

Řada plaveb na Antarktidu zahrnuje také zastávky na Falklandských ostrovech nebo souostroví Jižní Georgie – itineráře jsou z důvodu nepředvídatelných podmínek vždy flexibilní, a proto je každá plavba na Bílý kontinent naprosto jedinečná.